Ve dnech 10.–11. února 2026 se v prostorách SYRI institutu MU v Brně uskutečnila konference „Unwritten Constitutionalism and Informality“, kterou spolupořádaly Univerzita v Durhamu (v rámci projektu UCNP) a Masarykova univerzita (v rámci projektu INFINITY). Během dvou dnů vystoupily akademičky a akademici z oblasti ústavního práva, politologie i mezinárodního práva. Společným tématem byla role nepsaných norem, neformálních institucí a profesních kultur ve fungování ústavních systémů, zejména v situacích politického tlaku a institucionálního stresu.
Už úvodní diskuse v prvním panelu naznačila, že nepsaná ústavnost dnes zdaleka neznamená jen tradiční debatu o ústavních principech v anglosaském prostředí. Významná část programu se soustředila na ústavní kulturu, soudní chování a ústavní odolnost. Vystoupení Kataríny Šipulové, Silvie Suteu, Lisy Hilbink a Erin Delaney ukázala různé podoby tohoto problému – od limitů soudní rezistence přes obranu demokracie až po vztah mezi legitimitou a odolností institucí. Do této linie zapadl také příspěvek Davida Kosaře o státních zástupcích pod politickým tlakem, který debatu rozšířil za rámec soudnictví.
Silný metodologický rozměr měla část věnovaná rozlišení mezi pojmy „nepsané“ a „neformální“. Příspěvky M. A. Rivery, Akwasiho Osei-Dwomoha a Ondřeje Kadlece ukázaly, že tyto kategorie nejsou zaměnitelné. Zatímco „nepsanost“ lépe vystihuje normativní rovinu, pojem neformálnosti často přesněji popisuje konkrétní procedury, instituce a praktiky s ústavními účinky.
Vedle konceptuálních debat nabídla konference i řadu empiricky zaměřených příspěvků. Seána Glennon a Vanessa MacDonnell věnovaly pozornost kanadským deliberativním mini-publics, zatímco Michal Kovalčík přednesl příspěvek o transparentnosti při nominacích ústavních soudců v ČR a Diego Platz Pereira o informální dimenzi soudnictví. Přesah do mezinárodního a nadnárodního kontextu měly zejména příspěvky Hannah Birkenkötter a Mathieua Leloupa, které na příkladu vlády práva v mezinárodním právu a vztahu mezi domácími neformálními normami a nadnárodním dohledem ukázaly, že otázky nepsanosti a neformálnosti výrazně přesahují rámec národních ústavních systémů.
Další část programu tvořily příspěvky zaměřené na ústavní konvence, ústavní kulturu a komparativní perspektivu. Oran Doyle otevřel metodologickou otázku, jak konvence uchopit při srovnávání napříč různými právními systémy, Asha Kaushal kriticky analyzovala užívání a zneužívání pojmu ústavní kultury v kanadském kontextu, Sophie Turenne se věnovala roli soudcovské a právní kultury v anglickém ústavním prostředí a Mariana Llanos s Alinou Ripplinger nabídly komparativní pohled na ústavní odolnost, v němž ukázaly, že vedle psaných garancí hrají zásadní roli i nepsaná omezení, institucionální návyky a politická zdrženlivost.
Právě široký komparativní pohled byl výraznou předností konference. Vedle příkladů z Anglie, Kanady či Německa zazněly také perspektivy ze střední a východní Evropy, Latinské Ameriky. Celkově se potvrdilo, že ústavnímu právu nelze plně porozumět pouze skrze psaný text: jeho podobu a fungování spoluutvářejí také nepsané normy, institucionální praxe, profesní kultury a politická očekávání. Právě propojení konceptuální debaty s konkrétními komparativními příklady patřilo k hlavním přínosům brněnské konference.
Na obsahové přípravě konference se podíleli David Kosař a Vanessa MacDonnell. Kateřina Hobzová, Petra Pichaničová a Šimon Chvojka pak zajistili organizační koordinaci akce.
Experti a expertky soudnictví diskutovali o klíčových otázkách modernizace justice. Hlavními tématy byly digitalizace soudnictví, zlepšení komunikace se společností a role soudců a soudkyň ve 21. století. Tématem byla efektivní správa soudů a transparentnost. Diskutovalo se také o tom, jak soudy mohou lépe reagovat na současné výzvy a zachovat nezávislost.
Zveme na bezplatný seminář o aktuálních otázkách správy soudnictví a právního státu. Zaměříme se na tři kritické oblasti, které jsou pro moderní soudy zásadní, ale kterým se dosud věnovala jen omezená pozornost: komunikační strategie soudů a soudců, regulace mimosoudních činností a aktivit soudců a digitalizace soudních systémů.
