Jakou roli má soudní správa v procesu digitalizace justice? Jak by měly soudy komunikovat ve 21. století? Jaké činnosti smí soudce vykonávat nad rámec své soudcovské role? Odpovědi nejen na tyto otázky hledali experti společně s reprezentanty soudnictví ve Vile Grébovka v rámci tréninku pořádaného projektem TRIIAL 2.
Trénink pořádaný JUSTINem byl závěrečnou akcí v sérii vzdělávacích programů meziinstitucionální spolupráce TRIIAL 2 (TRust, Independence, Impartiality and Accountability of Legal professionals under the EU Charter) vedené EUI Centre for Judicial Cooperation a podporované DG JUST Evropské komise. Cílem více než dvouletého projektu bylo propojit akademické instituce a vytvořit platformu zaměřenou na vzdělávací aktivity a nástroje pro právnické profese s cílem podpořit efektivní uplatňování Listiny základních práv EU. Výsledkem projektu je rovněž volně dostupná databáze rozhodnutí jurisdikcí EU, důležitých z hlediska mechanismů soudní interakce nebo vnitrostátní aplikaci Listiny.
Tým JUSTINu ve Vile Grébovce přivítal řadu významných speakerů a hostů, mimo jiné Martu Cartabiu (viceprezidentku Benátské komise), Petru Škvařilovou-Pelzl (Všeobecný soud EU), Kateřinu Šimáčkovou (ESLP), Zdeňka Kühna (Ústavní soud ČR), Wojciecha Postulského (Evropská komise), Filippa Donatiho (bývalého prezidenta ENCJ), Christiane Schmaltzovou (Spolkový soudní dvůr) a dalších.
Pražský seminář se zabýval třemi hlavními tématy – mimosoudní činností soudců, komunikací a digitalizací soudů:
Moderní přístupy k transparentnosti a vztahům se společností.
🔹 Vstupy zaměřené na komunikaci se věnovaly zejména otázce moderní komunikace soudů s veřejností, nad rámec tradičního „mluvení skrze rozsudky“. Účastníci se shodli, že v době četných zásahů do nezávislosti soudnictví a rostoucí polarizace společnosti musí soudy aktivně dbát na vztah s veřejností. Jedním ze způsobů, jak překonat vnímání soudního rozhodování jako ze „slonovinové věže“ může být přijetí komunikační strategie zaměřené na různé segmenty společnosti a důraz na transparentní informování o činnosti soudů. Bezprostřední zkušenosti demonstrovaly jak soudci národních soudů z Itálie a Německa, tak i soudkyně ze Soudního dvora EU a ESLP.
🔹 Součástí veřejného obrazu soudnictví je také vystupování jednotlivých soudců mimo výkon jejich funkce. Specifická pravidla se vztahují na projevy soudců v podmínkách ohrožení demokracie, zejména na otázku soudcovských demonstrací. Řečníci však diskutovali i širší problematiku faktorů ovlivňujících výkon vedlejších funkcí soudců. Case study zaměřená na publikační a legislativní činnost se snažila precizovat hranice mezi odbornou, výdělečnou a politickou činností soudců.
🔹 Třetí blok byl věnován sdílení zkušeností z oblasti digitalizace a využití nástrojů AI v soudnictví. Názorné pokroky byly demonstrovány na soudních systémech Česka a Španělska, programu Digital Justice@2030 Evropské komise a rovněž na nástrojích vyvíjených Evropskou komisí pro efektivitu justice (CEPEJ). Klíčovou otázkou bylo hledání kompromisu mezi efektivní digitální správou soudnictví a dodržováním principů soudcovské nezávislosti. Zodpovědnost soudů v této oblasti je o to větší, že soudy často přebírají aktivní úlohu na úkor pasivní regulace na úrovni státu.
Na obsahové přípravě tréninku se podíleli Ondřej Kadlec, Šimon Chvojka a Viktória Alžbeta Sutórisová, organizační koordinaci zajistily Kateřina Hobzová a Petra Pichaničová. Za poskytnutí prostor děkujeme CEELI Institute.
Zveme na bezplatný seminář o aktuálních otázkách správy soudnictví a právního státu. Zaměříme se na tři kritické oblasti, které jsou pro moderní soudy zásadní, ale kterým se dosud věnovala jen omezená pozornost: komunikační strategie soudů a soudců, regulace mimosoudních činností a aktivit soudců a digitalizace soudních systémů.
Nové speciální číslo časopisu German Law Journal o neformálních soudních institucích symbolicky uzavírá první výzkumný záměr projektu INFINITY. Prostřednictvím devatenácti článků na více jako 360 stranách toto speciální číslo obohacuje poznání v dosud přehlížené oblasti neformálních institucí či praktik v oblasti soudnictví. Číslo reflektuje také poznatky ze speciálního pražského workshopu uspořádaného na podzim 2022 a zahrnuje úvodní vymezení, třináct případových studií zaměřených na neformality v různých státech a pět tematicky zaměřených článků propojující jednotlivé jurisdikce.
